Lassedieđut nuppástusohccái

Lassičilgehusa doaimmaheapmi ja diehtun addin

Áššái, mii gieđahallo oadjorievttis, lea vejolaš doaimmahit ođđa čilgehusa nuppástusohcanreivve mielddusin ja maŋŋáge. Ávžžuhuvvo, ahte lassičilgehus doaimmahuvvo nu jođánit go vejolaš ášši johtui boahtima maŋŋá dahje ahte dan doaimmaheamis goittotge almmuhuvvo.

Oadjoriekti sáhttá skáhppot lassičilgehusa maiddái iežas álgagis. Lassičilgehusa sáhttá bivdit áššeosolaččain dahje ovdamearkan eará virgeoapmahaččain. Ášši čoavdima maŋŋá boahtán lassičilgehus ii váldojuvvo vuhtii ja čilgehus máhcahuvvo dan sáddejeaddjái.

Oadjoriektái doaimmahuvvon lassičilgehusas almmuhuvvo čálalaččat áššeosolaččaide. Sidjiide várrejuvvo vejolašvuohta oahpásmit lassičilgehussii ja máŧolašvuohta addit dan dihtii čálalaš čilgehusa.

Lassičilgehusa doaimmaheapmi elektrovnnalaš áššedikšunbálvalusa, šleađgapoastta dahje telekopiija geavahemiin

Oadjoriektái sáhttá váldit oktavuođa ja oadjorievttis jođus leahkki áššái sáhttá doaimmahit lassičilgehusa elektorovnnalaš áššedikšunbálvalusa , šleađgapoastta ([email protected]) dahje telekopiija geavahemiin. Go oadjoriektái doaimmahuvvo čilgehus šleađgapoastta bokte, galgá eandalii geavahit čujuhusa [email protected]. Dalle sáddejeaddji oažžu šleađgapoastta bokte almmuhusa šleađgapoastasáni boahtimis oadjoriektái.

Oadjoriekti ávžžuha, ahte šleađgapoastta bokte doaimmahuvvon lassičilgehusa sisdoallu boađášii ovdan šleađgapoastasáni teakstaoasis. Čilgehusa doaimmaheapmi čuovusvuorkán ii ávžžuhuvvo. Oadjoriekti gidde nuppástusohcciid fuopmášumi diehtodorvoproblemaide, mat leat šleađgapoastajohtolagas. Šleađgapoastta bokte ii galggašii doaimmahit čiegusin dárkkuhuvvon dahje muđui árggeslunddot dieđuid.

Riektegeavvanmávssut 1.1.2022 rájes

Riektegeavvan- ja ohcamušmávssuin ásahuvvo duopmostuollomáksolágas (1455/2015) sihke vuoigatvuođaministeriija ásahusas (1122/2021)

Váidalanáššiid gieđahallan oadjorievttis lea priváhta nuppástusohccái dábálaččat mávssuheapme.

Váidalanáššit, maid priváhta olmmoš lea bidjan johtui, gieđahallojit nuvttá, jos ášši guoská vuoigatvuođa ovdui, ovddu sturrodaga dahje ovddu ruovttoluotta bearrama.

Priváhtaolbmuide mávssuvuloš leat áššit, main ii leat jearaldat sin njuolggo ovddus. Ráđđehusa evttohusa mielde dakkárat leat ovdamearkan áššit, mat gusket oadjudangeatnegasvuođa, oadjomávssu vuođustusaid, oadjomávssu sturrodaga dahje dan máksuibidjama. Go priváhtaolmmoš váidala bargoaddi, fitnodatolbmo dahje ámmát- dehe ealáhusbargi iešvuođas, ii gažaldat leat njuolggo ovddus, nu ahte dalle berrojuvvo riektegeavvanmáksu. Duopmostuollomáksolágas lea ásahuvvon, ahte priváhtaolbmo riektegeavvanmáksu oadjorievttis lea 270 euro.

Mearrádusa fámohuhttima guoski priváhtaolbmo johtui bidjan áššiin berrojuvvo riektegeavvanmáksun 270 euro.

Riektegeavvanmáksu berrojuvvo, vaikke váidalus dahje fámohuhttinohcamuš gessojuvvošii eret.

• oadjoriekti rievdada váidalanvuloš mearrádusa nuppástusohcci ovdun
• fámohuhttinohcamuš dohkkehuvvo,
• áššečovdosa oassáige attekeahttá nuppástusohcanášši sirdojuvvo vuolit virgeoapmahažžii gieđahallama várás,
• áššečovdosa oassáige attekeahttá ášši sirdojuvvo doaibmaválddálaš virgeoapmahažžii,
• áššis evttohuvvo friijavuođa addin gieđahallanmávssuin, mii mearrašuvvá riekteveahkkelága vuođul, dahje
• gieđahallan lea eará sajis lágas ásahuvvon mávssuheapmin.

Mávssut, mat berrojit oadjorievtti bálvalusain, 1.1.2022 rájes

Oadjorievtti bálvalusaid mávssut: Oadjorievtti addin duođaštusat, nugo lágafámolašvuođa- ja johtui bidjanduođaštusat elege diáraváldosat leat nuvttá. Kuite áššebáhpáriid vuostáiváldimis lea mávssuheapme. Šleađgapoastta bokte sáddejuvvon elektrovnnalaččat vurkejuvvon áššebáhpáris, mii ii eaktut sierradoaibmabijuid, ii berrojuvvo máksu. Sierra diŋgojuvvon áššebáhpárat leat mávssuvuložat. Mávssut, mat berrojuvvojit áššebáverdiŋgoma geažil, mearrašuvvet čuovvovaččat:

1 Váldosat ja kopiijat (čuovgakopiijat)

• Kopiija, mii ii duođaštuvvo riekta, máksá 0,60 euro/ A4 -sturrosaš siidu ja 1,20 euro/ A3 -sturrosaš siidu. Jos gažaldat lea áššeosolačča ovdanbuktán diŋgojumis, máksu lea goittotge eanemustá 92 euro / áššebávir.
• Válddus dahje kopiija, mii duođaštuvvo riekta, máksá 2,60 euro / siidu. Jos gažaldat lea áššeosolačča ovdanbuktán diŋgojumis, máksu lea goittotge eanemustá 92 euro / áššebávir.
• Erenomáš doaibmabijuid gáibideaddji áššebáverdiŋgojupmi: Válddus dahje kopiija máksá 3,70 euro / siidu. Jos gažaldat lea áššeosolačča ovdanbuktán diŋgojumis, máksu lea goittotge eanemustá 193 euro / áššebávir.
• Diŋgojumi dihte ráhkaduvvon váldosis dahje kopiijas berrojuvvo máksu álot uhcimustá 10 euro diŋgoma ektui.

2 Telekopiijat (fáksa)

Mávssut berrojit nugo čuoggás 1.

3 Skánnejuvvon áššebávir

Áššebáhpára, mii eaktuda skánnema, doaimmaheami mávssut berrojuvvojit nugo čuoggás 1.

4 Jietna- ja govvabáddejupmi dahje eará vurkkohus

Jietna- dahje govvabáddejumis dahje vurkkohusas berrojuvvojit bádde- dahje vurkkohusgolut ja daid lassin doaimmahusgollun 29 euro / diŋgojupmi. Jos bátti dahje vurkkohusa doaimmaheapmi eaktuda barggu badjel guokte diimmu, doaimmahusgollun berrojuvvo lassin guovtte diimmu badjel manni guđege dievas diimmus 24 euro, goittotge eanemustá 585 euro / diŋgojupmi.

Mávssu máksin: Máksu máksojuvvo diŋgojumi doaimmaheami maŋŋá sáddejuvvon sierra rehkegiin.

Eará mávssut

Vejolaš riektegeavvanmávssu lassin nuppástusohcci vástida nuppástusohcamuša poastta bokte sáddemis boahtán goluin ja maiddái dasa vejolaččat lakton eará áššebáhpáriid skáhppomis.
Nuppástusohcci vástida su geavahan áššeolbmo dahje veahki goluin, jos sutnje ii leat mieđihuvvon riekteveahkki.

Njálmmálaš gieđahallamis sáhttet nuppástusohccái boahtit golut ovdamearkan áššeolbmo dahje veahki geavaheamis ja buhtadusain, mat bohtet máksin láhkai nammaduvvon duođašteaddjái ja áššedovdái, jos nuppástusohccái ii leat mieđihuvvon riekteveahkki.

Riekteveahkki

Olbmui sáhttá lagamustá ekonomalaš sajádaga guoski eavttuid ollašuvadettiin mieđihit riekteveahki ášši várás, mii gieđahallo oadjorievttis. Dalle riektegeavvangolut máksojuvvojit stáhta ruđain jo obban dahje muhtin muddui. Olbmui, gii lea vuoigadahtton riekteveahkkái, sáhttá maiddái mieđihit riektegeavvanveahki. Riekteveahkki ohccojuvvo riekteveahkkedoaimmahagas.

Statistihkkadieđut

Bargoveahka:

Oadjorievtti bálvalusas leat ollesáigásaččat sullii 110 olbmo, geain áššiid čoavdimii oassálasti lágageavahanbargoveahka lea sullii 60 olbmo.

Stuorámus áššesuorggit leat sierra surggiid dienasealáhatáššit, bargguhisvuođadorvoáššit, buohcooadjoáššit ja maiddái bárte- ja ámmátdávdaáššit.

Áššemearit ja gaskamearálaš gieđahallanáigi: