Ovdasiidu » Oadjoriekti – spesiáladuopmostuollu » Lassedieđut nuppástusohccái

Lassedieđut nuppástusohccái

Lassečielggadusa doaimmaheapmi ja diehtunaddin

Ášši várás, mii gieđahallojuvvo Oadjorievttis, sáhttá doaimmahit ođđa čielggadusa nuppástusohcanreivve čuovusin ja maŋŋelisge. Lassečielggadusa gánnáha doaimmahit nu fargga go vejolaš gieđahallamiiboahtima maŋŋá dahje dan doaimmaheamis gánnáha goittot almmuhit.

Oadjoriekti sáhttá háhkat lassečielggadusa maiddái iežas álgaga vuođul. Lassečielggadus sáhttá bivdojuvvot áššáiosolaččas dahje ovdamearkka dihte eará eiseválddiin. Ášši čoavdima maŋŋá boahtán lassečielggadus ii váldojuvvo vuhtii ja čielggadus máhcahuvvo dan sáddejeaddjái.

Oadjoriektái doaimmahuvvon lassečielggadusa birra almmuhuvvo čálalaččat áššáiosolaččaide. Sidjiide várrejuvvo dilálašvuohta oahpásmuvvat lassečielggadussii ja addit dan geažil iežaset čálalaš čielggadusa.

Lassečielggadusa doaimmaheapmi šleađgapoastta mielde dahje fáksemiin

Oadjoriektái sáhttá váldit oktavuođa ja áššái, mii lea Oadjorievttis dutkojuvvomin, sáhttá doaimmahit lassečielggadusa maiddái šleađgapoastta mielde dahje fáksemiin. Go Oadjoriektái doaimmahuvvo čielggadus šleađgapoastta mielde, de galgá áinnas geavahit čujuhussan vakuutusoikeus@oikeus.fi. Dalle sáddejeaddji oažžu šleađgapoastta mielde almmuhusa šleađapoastadieđu joavdamis Oadjoriektái.

Oadjoriekti ávžžuha ahte lassečielggadusa, mii doaimmahuvvo šleađgapoastta mielde, sisdoallu galggašii boahtit ovdan šleađgapoastta teakstaoasis. Čielggadus ii galggašii doaimmahuvvot čuovusfiilan. Oadjoriekti gidde nuppástusohcciid fuopmášumi daidda diehtodorvováttisvuođaide, mat leat šleađgapoastajohtolagas. Šleađgapoastta mielde ii galggašii doaimmahit čiegusin doallat oaivvilduvvon dahje muđui rašis dieđuid.

Áššegolut ja vuoigatvuođaveahkki

Vuoigatvuođaveahkki Oadjorievttis lea nuvttá. Eanaš áššegirjjiin, mat bivdojuvvojit sierra, berrojuvvo goittotge áššegirjemáksu. Jos nuppástusohcci geavaha áššealbmá dahje veahki, de son lea geatnegahtton máksit dása mávssu. Vuostebeallin leahkki lágádus sáhttá gáibádusa vuođul geatnegahttot buhttet nuppástusohccái áššis šaddan áššegoluid, jos nuppástusohcci áššis ovdanbuktin gáibádusat dohkkehuvvojit.

Olbmui sáhttá vuosttažettiin ekonomalaš sajádahkii guoskevaš eavttuid mielde mieđihit vuoigatvuođaveahki dan ášši várás, mii gieđahallojuvvo Oadjorievttis. Dalle áššegolut máksojuvvojit stáhta ruđain juogo ollásit dahje muhtumassii. Vuoigatvuođaveahkki ohccojuvvo vuoigatvuođaveahkkedoaimmahagas.

Statistihkkadieđut

Oadjorievtti bálvalusas leat ollesáigásaččat sullii 112 olbmo, geain áššiid čoavdimii oassálasti láhkageavahanbargovehkii gullet sullii 65 olbmo.

Oadjoriekti čoavdá jahkásaččat sullii 6.800 ášši. Stuorámus áššejoavkun leat sierra bargoealáhatáššit sihke bargguhisvuođadorvo-, oahppadoarjja-, bargobárte- ja rihkusvahátáššit. 2014:s čovdojuvvojedje 6.672 váidaga. Váiddavuloš mearrádus rievdaduvvui 897 áššis dahjege rievdadanproseanta lei 13,4 %. Mearrádusa jávkadeapmái guoskevaš ohcamušat čovdojuvvojedje 77. Dain dohkkehuvvojedje 13 dahjege 16,9 %.

Áššit gieđahallojit Oadjorievttis dábálaččat ohcamušaid boahtima mielde. Ášši mohkkáivuohta, riektegeavvanmateriála viiddisvuohta dahje valljugas lassečielggadusaid doaimmaheapmi sáhttet goittotge guhkidit gieđahallanáiggi. Buot áššiid gaskamearálaš gieđahallanáigi lea dáid áiggiid leamaš sullii 13,1 mánotbaji.

 
Julkaistu 10.3.2015